překonávat
Jump to navigation
Jump to search
Czech[edit]
Pronunciation[edit]
Verb[edit]
překonávat impf
- imperfective form of překonat
Conjugation[edit]
Conjugation
| Infinitive | překonávat, překonávati | Active adjective | překonávající |
|---|---|---|---|
| Verbal noun | překonávání | Passive adjective | překonávaný |
| Present forms | indicative | imperative | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| 1st person | překonávám | překonáváme | — | překonávejme |
| 2nd person | překonáváš | překonáváte | překonávej | překonávejte |
| 3rd person | překonává | překonávají | — | — |
| The future tense: a combination of a future form of být + infinitive překonávat. |
| Participles | Past participles | Passive participles | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| masculine animate | překonával | překonávali | překonáván | překonáváni |
| masculine inanimate | překonávaly | překonávány | ||
| feminine | překonávala | překonávána | ||
| neuter | překonávalo | překonávala | překonáváno | překonávána |
| Transgressives | present | past |
|---|---|---|
| masculine singular | překonávaje | — |
| feminine + neuter singular | překonávajíc | — |
| plural | překonávajíce | — |
Further reading[edit]
- překonávati in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- překonávati in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
- překonávat in Internetová jazyková příručka