přestoupit
Jump to navigation
Jump to search
Czech[edit]
Etymology[edit]
Pronunciation[edit]
Verb[edit]
přestoupit pf
- (transitive) to transgress
Conjugation[edit]
Conjugation
| Infinitive | přestoupit, přestoupiti | Active adjective | přestoupivší |
|---|---|---|---|
| Verbal noun | přestoupení | Passive adjective | přestoupený |
| Present forms | indicative | imperative | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| 1st person | přestoupím | přestoupíme | — | přestupme |
| 2nd person | přestoupíš | přestoupíte | přestup | přestupte |
| 3rd person | přestoupí | přestoupí | — | — |
| The verb přestoupit does not have present tense and the present forms are used to express future only. |
| Participles | Past participles | Passive participles | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| masculine animate | přestoupil | přestoupili | přestoupen | přestoupeni |
| masculine inanimate | přestoupily | přestoupeny | ||
| feminine | přestoupila | přestoupena | ||
| neuter | přestoupilo | přestoupila | přestoupeno | přestoupena |
| Transgressives | present | past |
|---|---|---|
| masculine singular | — | přestoupiv |
| feminine + neuter singular | — | přestoupivši |
| plural | — | přestoupivše |
Derived terms[edit]
Further reading[edit]
- přestoupiti in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- přestoupiti in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
- přestoupit in Internetová jazyková příručka