pištec

Czech

Pištec

Etymology

From pištět +‎ -ec.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈpɪʃtɛt͡s]

Noun

pištec m anim

1. pitohui

Noun

pištec m anim (female equivalent pištkyně)

1. whistler (someone who whistles or who plays a whistle as a musical instrument)
2. (dated) whistle maker

Declension

Declension of pištec (soft masculine animate reducible)

	singular	plural
nominative	pištec	pištci
genitive	pištce	pištců
dative	pištcovi, pištci	pištcům
accusative	pištce	pištce
vocative	pištče	pištci
locative	pištcovi, pištci	pištcích
instrumental	pištcem	pištci

Further reading

• pištec in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• pištec in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• pištec in Internetová jazyková příručka