poděkovat
Jump to navigation
Jump to search
Czech
[edit]Etymology
[edit]Pronunciation
[edit]Verb
[edit]poděkovat pf (imperfective děkovat)
- to thank
Conjugation
[edit]Conjugation
| Infinitive | poděkovat, poděkovati | Active adjective | poděkovavší |
|---|---|---|---|
| Verbal noun | poděkování | Passive adjective | — |
| Present forms | indicative | imperative | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| 1st person | poděkuji, poděkuju (coll.) |
poděkujeme | — | poděkujme |
| 2nd person | poděkuješ | poděkujete | poděkuj | poděkujte |
| 3rd person | poděkuje | poděkují, poděkujou (coll.) |
— | — |
| The verb poděkovat does not have present tense and the present forms are used to express future only. |
| Participles | Past participles | Passive participles | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| masculine animate | poděkoval | poděkovali | — | — |
| masculine inanimate | poděkovaly | — | ||
| feminine | poděkovala | — | ||
| neuter | poděkovalo | poděkovala | — | — |
| Transgressives | present | past |
|---|---|---|
| masculine singular | — | poděkovav |
| feminine + neuter singular | — | poděkovavši |
| plural | — | poděkovavše |
Related terms
[edit]Further reading
[edit]- “poděkovati”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “poděkovati”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989