rozkol

From Wiktionary, the free dictionary
Jump to navigation Jump to search

Czech[edit]

Etymology[edit]

Borrowed from Russian раско́л (raskól).

Pronunciation[edit]

  • IPA(key): [ˈroskol]
  • Hyphenation: roz‧kol

Noun[edit]

rozkol m inan

  1. schism, split
    Synonyms: rozštěp, schizma
  2. discrepancy, conflict
    Synonyms: nesoulad, rozpor

Declension[edit]

Declension of rozkol (hard masculine inanimate)
singular plural
nominative rozkol rozkoly
genitive rozkolu rozkolů
dative rozkolu rozkolům
accusative rozkol rozkoly
vocative rozkole rozkoly
locative rozkolu rozkolech
instrumental rozkolem rozkoly

Derived terms[edit]

noun

Further reading[edit]

  • rozkol in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
  • rozkol in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
Retrieved from "https://en.wiktionary.org/w/index.php?title=rozkol&oldid=72947050"