spolužák

Czech

Etymology

From spolu- +‎ žák.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈspoluʒaːk]

Noun

spolužák m anim (feminine spolužačka or spolužákyně, related adjective spolužákovský)

1. classmate
2. schoolmate

Declension

Declension of spolužák (velar masculine animate)

	singular	plural
nominative	spolužák	spolužáci
genitive	spolužáka	spolužáků
dative	spolužákovi, spolužáku	spolužákům
accusative	spolužáka	spolužáky
vocative	spolužáku	spolužáci
locative	spolužákovi, spolužáku	spolužácích
instrumental	spolužákem	spolužáky

Further reading

• spolužák in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• spolužák in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989