starořecký
Jump to navigation
Jump to search
Czech[edit]
Etymology[edit]
From staro- (“old-”) + řecký (“Greek”).
Pronunciation[edit]
Adjective[edit]
starořecký (adverb starořecky)
Declension[edit]
Declension of starořecký (hard)
singular | ||||
---|---|---|---|---|
masculine animate | masculine inanimate | feminine | neuter | |
nominative | starořecký | starořecká | starořecké | |
genitive | starořeckého | starořecké | starořeckého | |
dative | starořeckému | starořecké | starořeckému | |
accusative | starořeckého | starořecký | starořeckou | starořecké |
locative | starořeckém | starořecké | starořeckém | |
instrumental | starořeckým | starořeckou | starořeckým | |
plural | ||||
masculine animate | masculine inanimate | feminine | neuter | |
nominative | starořečtí | starořecké | starořecká | |
genitive | starořeckých | |||
dative | starořeckým | |||
accusative | starořecké | starořecká | ||
locative | starořeckých | |||
instrumental | starořeckými |
Related terms[edit]
- novořecký
- novořečtina f
- Řecko n
- řecký
- řečtina f
- řečtinář m anim
- Řek m anim
- Řekyně f
- starořečtina f
See also[edit]
Further reading[edit]
- starořecký in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- starořecký in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
- starořecký in Internetová jazyková příručka