velebníček
Jump to navigation
Jump to search
Czech[edit]
Etymology[edit]
Pronunciation[edit]
Noun[edit]
velebníček m anim
- (colloquial) priest or vicar
Declension[edit]
Declension of velebníček (velar masculine animate reducible)
| singular | plural | |
|---|---|---|
| nominative | velebníček | velebníčci, velebníčkové |
| genitive | velebníčka | velebníčků |
| dative | velebníčkovi, velebníčku | velebníčkům |
| accusative | velebníčka | velebníčky |
| vocative | velebníčku | velebníčci, velebníčkové |
| locative | velebníčkovi, velebníčku | velebníčcích |
| instrumental | velebníčkem | velebníčky |
See also[edit]
Further reading[edit]
- velebníček in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- velebníček in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
- velebníček in Internetová jazyková příručka