vynalézavý
Jump to navigation
Jump to search
Czech[edit]
Etymology[edit]
Pronunciation[edit]
Adjective[edit]
vynalézavý
- inventive (skilful at inventing)
Declension[edit]
Declension of vynalézavý (hard)
singular | ||||
---|---|---|---|---|
masculine animate | masculine inanimate | feminine | neuter | |
nominative | vynalézavý | vynalézavá | vynalézavé | |
genitive | vynalézavého | vynalézavé | vynalézavého | |
dative | vynalézavému | vynalézavé | vynalézavému | |
accusative | vynalézavého | vynalézavý | vynalézavou | vynalézavé |
locative | vynalézavém | vynalézavé | vynalézavém | |
instrumental | vynalézavým | vynalézavou | vynalézavým | |
plural | ||||
masculine animate | masculine inanimate | feminine | neuter | |
nominative | vynalézaví | vynalézavé | vynalézavá | |
genitive | vynalézavých | |||
dative | vynalézavým | |||
accusative | vynalézavé | vynalézavá | ||
locative | vynalézavých | |||
instrumental | vynalézavými |
Derived terms[edit]
Further reading[edit]
- vynalézavý in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- vynalézavý in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
- vynalézavý in Internetová jazyková příručka