zaručovat
Jump to navigation
Jump to search
Czech[edit]
Pronunciation[edit]
Verb[edit]
zaručovat impf
- imperfective form of zaručit
Conjugation[edit]
Conjugation
| Infinitive | zaručovat, zaručovati | Active adjective | zaručující |
|---|---|---|---|
| Verbal noun | zaručování | Passive adjective | zaručovaný |
| Present forms | indicative | imperative | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| 1st person | zaručuji, zaručuju (coll.) |
zaručujeme | — | zaručujme |
| 2nd person | zaručuješ | zaručujete | zaručuj | zaručujte |
| 3rd person | zaručuje | zaručují, zaručujou (coll.) |
— | — |
| The future tense: a combination of a future form of být + infinitive zaručovat. |
| Participles | Past participles | Passive participles | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| masculine animate | zaručoval | zaručovali | zaručován | zaručováni |
| masculine inanimate | zaručovaly | zaručovány | ||
| feminine | zaručovala | zaručována | ||
| neuter | zaručovalo | zaručovala | zaručováno | zaručována |
| Transgressives | present | past |
|---|---|---|
| masculine singular | zaručuje | — |
| feminine + neuter singular | zaručujíc | — |
| plural | zaručujíce | — |
Further reading[edit]
- zaručovati in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- zaručovati in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
- zaručovat in Internetová jazyková příručka