zasvětit

Czech

Etymology

From za- +‎ světit.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈzasvjɛcɪt]

Verb

zasvětit pf (imperfective zasvěcovat)

1. to devote

   Zasvětil svůj život Alláhovi. ― He devoted his life to Allah.

2. to consecrate
3. to initiate

Conjugation

Conjugation

Infinitive	zasvětit, zasvětiti	Active adjective	zasvětivší
Verbal noun	zasvěcení	Passive adjective	zasvěcený

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	zasvětím	zasvětíme	—	zasvěťme
2nd person	zasvětíš	zasvětíte	zasvěť	zasvěťte
3rd person	zasvětí	zasvětí	—	—

The verb zasvětit does not have present tense and the present forms are used to express future only.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	zasvětil	zasvětili	zasvěcen	zasvěceni
masculine inanimate		zasvětily		zasvěceny
feminine	zasvětila		zasvěcena
neuter	zasvětilo	zasvětila	zasvěceno	zasvěcena

Transgressives	present	past
masculine singular	—	zasvětiv
feminine + neuter singular	—	zasvětivši
plural	—	zasvětivše

Derived terms

• zasvěcení n
• zasvěcený m

 

Further reading

• “zasvětiti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935-1957
• “zasvětiti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “zasvětit”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)