říznout

Czech

Etymology

Inherited from Proto-Slavic *rěznǫti.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈr̝iːznou̯t]

• Audio:

  (file)

Verb

říznout pf (imperfective řezat)

1. to cut
2. to make an incision

Conjugation

Conjugation

Infinitive	říznout, říznouti	Active adjective	říznoucí
Verbal noun	—	Passive adjective	—

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	říznu	řízneme	—	řízněme
2nd person	řízneš	říznete	řízni	řízněte
3rd person	řízne	říznou	—	—

The verb říznout does not have present tense and the present forms are used to express future only.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	řízl	řízli	—	—
masculine inanimate		řízly		—
feminine	řízla		—
neuter	řízlo	řízla	—	—

Transgressives	present	past
masculine singular	řízna	—
feminine + neuter singular	říznouc	—
plural	říznouce	—

Related terms

• doříznout
• naříznout
• obříznout
• odříznout
• oříznout
• podříznout
• proříznout
• předříznout
• přeříznout
• přiříznout
• rozříznout
• seříznout
• sříznout
• uříznout
• vříznout
• vyříznout
• zaříznout

 

Further reading

• říznouti in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• říznouti in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• říznout in Internetová jazyková příručka