šenk

See also: senk and Senk

Czech

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈʃɛŋk]

Etymology 1

Borrowed from German Schenke.

Noun

šenk m inan

1. (dated, colloquial) pub

   Synonym: výčep

Declension

Declension of šenk (velar masculine inanimate)

	singular	plural
nominative	šenk	šenky
genitive	šenku	šenků
dative	šenku	šenkům
accusative	šenk	šenky
vocative	šenku	šenky
locative	šenku	šencích
instrumental	šenkem	šenky

Derived terms

• šenkovat
• šenkovna
• šenkýř
• šenkýřka

 

Etymology 2

Borrowed from German Schenk.

Noun

šenk m anim

1. (historical) court dignitary (in the Middle Ages)

   Synonym: číšník

Declension

Declension of šenk (velar masculine animate)

	singular	plural
nominative	šenk	šenkové
genitive	šenka	šenků
dative	šenkovi, šenku	šenkům
accusative	šenka	šenky
vocative	šenku	šenkové
locative	šenkovi, šenku	šencích
instrumental	šenkem	šenky

Further reading

• šenk in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• šenk in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• šenk in Internetová jazyková příručka