bielý

See also: biely

Old Czech

Alternative forms

• biełý (alternative writing)

Etymology

Inherited from Proto-Slavic *bělъ.

Pronunciation

• IPA^(key): (13^th CE) /ˈbi̯ɛːɫɨː/
• IPA^(key): (15^th CE) /ˈbiːliː/, /ˈbiːlɛj/

Adjective

bielý (short biel)

1. white

Declension

Declension of bielý (hard)

singular
	masculine	feminine	neuter
nominative	bielý	bielá	bielé
genitive	bielého	bielé	bielého
dative	bielému	bieléj	bielému
accusative	bielého, bielý	bielú	bielé
locative	bielém	bieléj	bielém
instrumental	bielým	bielú	bielým
dual
	masculine	feminine	neuter
nominative	bielá	bieléj
genitive	bielú
dative	bielýma
accusative	bielá	bieléj
locative	bielú
instrumental	bielýma
plural
	masculine	feminine	neuter
nominative	bielí	bielé	bielá
genitive	bielých
dative	bielým
accusative	bielé		bielá
locative	bielých
instrumental	bielými

Descendants

• Czech: bílý

See also

Colors in Old Czech · barvy (layout · text)

bielá (of animals) broná	sivá, šěrá, šědá	črná (of animals) vraná
črvená, rumná; karmazinová	rudá; hnědá	žlutá
zelená	zelená
nebeská, oblaková, blankytná	modrá	modrá
fialová	purpurová, šarlatová; fialová	róžěná

Further reading

• Jan Gebauer (1903–1916) “bielý”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění