From dřít + -ení.
dření n
- verbal noun of dřít
- toil, grueling work
- Synonym: dřina
Declension of dření (neuter in -í/-ý)
|
|
singular
|
plural
|
| nominative
|
dření
|
dření
|
| genitive
|
dření
|
dření
|
| dative
|
dření
|
dřením
|
| accusative
|
dření
|
dření
|
| vocative
|
dření
|
dření
|
| locative
|
dření
|
dřeních
|
| instrumental
|
dřením
|
dřeními
|
See the etymology of the corresponding lemma form.
dření
- inflection of dřeň:
- instrumental singular
- genitive plural
- dření in Kartotéka Novočeského lexikálního archivu
- dření in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
- dření in Internetová jazyková příručka
