dražebník

Czech

Etymology

From dražba (“auction”) +‎ -ník.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈdraʒɛbɲiːk]
• Rhymes: -ɛbɲiːk
• Hyphenation: dra‧žeb‧ník

Noun

dražebník m anim (feminine dražebnice)

1. auctioneer

   Synonyms: dražitel, licitátor

Declension

Declension of dražebník (velar masculine animate)

	singular	plural
nominative	dražebník	dražebníci
genitive	dražebníka	dražebníků
dative	dražebníkovi, dražebníku	dražebníkům
accusative	dražebníka	dražebníky
vocative	dražebníku	dražebníci
locative	dražebníkovi, dražebníku	dražebnících
instrumental	dražebníkem	dražebníky

Related terms

• drahý
• dražba
• dražit
• vydražitel

 

Further reading

• dražebník in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• dražebník in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• dražebník in Akademický slovník současné češtiny, 2012-, slovnikcestiny.cz
• dražebník in Internetová jazyková příručka