horolezec

Czech

Etymology

From hora +‎ -o- +‎ lézt +‎ -ec.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈɦorolɛzɛt͡s]

Noun

horolezec m anim (feminine horolezkyně)

1. mountaineer

   Horolezec to je člověk, který leze po horách. ― A mountaineer is someone who climbs mountains.

Declension

Declension of horolezec (soft masculine animate reducible)

	singular	plural
nominative	horolezec	horolezci
genitive	horolezce	horolezců
dative	horolezcovi, horolezci	horolezcům
accusative	horolezce	horolezce
vocative	horolezče	horolezci
locative	horolezcovi, horolezci	horolezcích
instrumental	horolezcem	horolezci

Derived terms

• horolezectví n

 

Further reading

• horolezec in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• horolezec in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• horolezec in Internetová jazyková příručka