mořeplavec

Czech

Etymology

From moře +‎ plavit +‎ -ec.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈmor̝ɛplavɛt͡s]
• Rhymes: -avɛts

Noun

mořeplavec m anim

1. navigator (sea explorer)

Declension

Declension of mořeplavec (soft masculine animate reducible)

	singular	plural
nominative	mořeplavec	mořeplavci
genitive	mořeplavce	mořeplavců
dative	mořeplavcovi, mořeplavci	mořeplavcům
accusative	mořeplavce	mořeplavce
vocative	mořeplavče	mořeplavci
locative	mořeplavcovi, mořeplavci	mořeplavcích
instrumental	mořeplavcem	mořeplavci

See also

• námořník
• mořský vlk

Further reading

• mořeplavec in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• mořeplavec in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• mořeplavec in Internetová jazyková příručka