odstartovat

Czech

Etymology

From od- +‎ startovat.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈotstartovat]

Verb

odstartovat pf

1. (intransitive) to start, to take off

   Spousta hvězd odstartovala v mládí. ― Lots of stars start off young.

2. (transitive) to start, to launch

   Událost odstartovala občanskou válku v Rusku. ― The event that started a civil war in Russia.

Conjugation

Conjugation

Infinitive	odstartovat, odstartovati	Active adjective	odstartovavší
Verbal noun	odstartování	Passive adjective	odstartovaný

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	odstartuji, odstartuju (coll.)	odstartujeme	—	odstartujme
2nd person	odstartuješ	odstartujete	odstartuj	odstartujte
3rd person	odstartuje	odstartují, odstartujou (coll.)	—	—

The verb odstartovat does not have present tense and the present forms are used to express future only.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	odstartoval	odstartovali	odstartován	odstartováni
masculine inanimate		odstartovaly		odstartovány
feminine	odstartovala		odstartována
neuter	odstartovalo	odstartovala	odstartováno	odstartována

Transgressives	present	past
masculine singular	—	odstartovav
feminine + neuter singular	—	odstartovavši
plural	—	odstartovavše

Derived terms

• odstartování n