připevnit
Jump to navigation
Jump to search
Czech
[edit]Etymology
[edit]Pronunciation
[edit]Verb
[edit]připevnit pf (imperfective připevňovat)
Conjugation
[edit]Conjugation
| Infinitive | připevnit, připevniti | Active adjective | připevnivší |
|---|---|---|---|
| Verbal noun | připevnění | Passive adjective | připevněný |
| Present forms | indicative | imperative | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| 1st person | připevním | připevníme | — | připevněme |
| 2nd person | připevníš | připevníte | připevni | připevněte |
| 3rd person | připevní | připevní | — | — |
| The verb připevnit does not have present tense and the present forms are used to express future only. |
| Participles | Past participles | Passive participles | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| masculine animate | připevnil | připevnili | připevněn | připevněni |
| masculine inanimate | připevnily | připevněny | ||
| feminine | připevnila | připevněna | ||
| neuter | připevnilo | připevnila | připevněno | připevněna |
| Transgressives | present | past |
|---|---|---|
| masculine singular | — | připevniv |
| feminine + neuter singular | — | připevnivši |
| plural | — | připevnivše |
Further reading
[edit]- připevniti in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- připevniti in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
- připevnit in Internetová jazyková příručka