popovídat
Jump to navigation
Jump to search
Czech
[edit]Etymology
[edit]Pronunciation
[edit]Verb
[edit]popovídat pf (imperfective povídat)
Conjugation
[edit]Conjugation
| Infinitive | popovídat, popovídati | Active adjective | popovídavší |
|---|---|---|---|
| Verbal noun | popovídání | Passive adjective | popovídaný |
| Present forms | indicative | imperative | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| 1st person | popovídám | popovídáme | — | popovídejme |
| 2nd person | popovídáš | popovídáte | popovídej | popovídejte |
| 3rd person | popovídá | popovídají | — | — |
| The verb popovídat does not have present tense and the present forms are used to express future only. |
| Participles | Past participles | Passive participles | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| masculine animate | popovídal | popovídali | popovídán | popovídáni |
| masculine inanimate | popovídaly | popovídány | ||
| feminine | popovídala | popovídána | ||
| neuter | popovídalo | popovídala | popovídáno | popovídána |
| Transgressives | present | past |
|---|---|---|
| masculine singular | — | popovídav |
| feminine + neuter singular | — | popovídavši |
| plural | — | popovídavše |
Further reading
[edit]- popovídati in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- popovídati in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
- popovídat in Internetová jazyková příručka