proklínat
Jump to navigation
Jump to search
Czech
[edit]Pronunciation
[edit]Verb
[edit]proklínat impf (perfective proklít)
- (transitive) to curse
Conjugation
[edit]Conjugation
| Infinitive | proklínat, proklínati | Active adjective | proklínající |
|---|---|---|---|
| Verbal noun | proklínání | Passive adjective | proklínaný |
| Present forms | indicative | imperative | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| 1st person | proklínám | proklínáme | — | proklínejme |
| 2nd person | proklínáš | proklínáte | proklínej | proklínejte |
| 3rd person | proklíná | proklínají | — | — |
| The future tense: a combination of a future form of být + infinitive proklínat. |
| Participles | Past participles | Passive participles | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| masculine animate | proklínal | proklínali | proklínán | proklínáni |
| masculine inanimate | proklínaly | proklínány | ||
| feminine | proklínala | proklínána | ||
| neuter | proklínalo | proklínala | proklínáno | proklínána |
| Transgressives | present | past |
|---|---|---|
| masculine singular | proklínaje | — |
| feminine + neuter singular | proklínajíc | — |
| plural | proklínajíce | — |
Related terms
[edit]Further reading
[edit]- proklínati in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- proklínati in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
- proklínat in Internetová jazyková příručka