táhnout

Czech

Etymology

Inherited from Old Czech táhnúti, from Proto-Slavic *tęgnǫti, from Proto-Indo-European *tengʰ- (“to pull”). Doublet of tíhnout.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈtaːɦnou̯t]

• Audio:

  (file)

• Rhymes: -aːɦnout

Verb

táhnout impf (perfective natáhnout)

1. to pull

   Antonyms: netáhnout, tlačit

Conjugation

Conjugation

Infinitive	táhnout, táhnouti	Active adjective	táhnoucí, táhnuvší
Verbal noun	—	Passive adjective	—

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	táhnu	táhneme	—	táhněme
2nd person	táhneš	táhnete	táhni	táhněte
3rd person	táhne	táhnou	—	—

Future forms	singular	plural
1st person	potáhnu	potáhneme
2nd person	potáhneš	potáhnete
3rd person	potáhne	potáhnou

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	táhl	táhli	tažen	taženi
masculine inanimate		táhly		taženy
feminine	táhla		tažena
neuter	táhlo	táhla	taženo	tažena

Transgressives	present	past
masculine singular	táhna	táhnuv
feminine + neuter singular	táhnouc	táhnuvši
plural	táhnouce	táhnuvše

Related terms

adjectives

• přetažený
• tažený
• tažný

 

nouns

• potah
• tah
• tahač
• tahoun
• výtah
• zátah

 

verbs

• dotáhnout
• natáhnout
• netáhnout
• obtáhnout
• odtáhnout
• otáhnout
• potáhnout
• přetáhnout
• přitáhnout
• roztáhnout
• stáhnout
• táhnout za jeden provaz
• utáhnout
• vtáhnout
• vytáhnout
• vztáhnout
• zatáhnout

 

Further reading

• táhnouti in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• táhnouti in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• táhnout in Internetová jazyková příručka