výmysl

Czech

Etymology

Deverbal from vymyslet.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈviːmɪsl̩]

• Audio:

  (file)

• Hyphenation: vý‧my‧sl

Noun

výmysl m inan

1. fiction, invention (account not based on facts)

Declension

Declension of výmysl (hard masculine inanimate)

	singular	plural
nominative	výmysl	výmysly
genitive	výmyslu	výmyslů
dative	výmyslu	výmyslům
accusative	výmysl	výmysly
vocative	výmysle	výmysly
locative	výmyslu	výmyslech
instrumental	výmyslem	výmysly

Further reading

• výmysl in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• výmysl in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• výmysl in Internetová jazyková příručka