břěžěnín

Old Czech

Etymology

Inherited from Proto-Slavic *beržaninъ. By surface analysis, břěh +‎ -ěnín.

Pronunciation

• IPA^(key): (13^th CE) /ˈbr̝i̯ɛʒi̯ɛɲiːn/
• IPA^(key): (15^th CE) /ˈbr̝ɛʒɛɲiːn/

Noun

břěžěnín m pers

1. someone who lives on the shore

Declension

Declension of břěžěnín (hard o-stem)

	singular	dual	plural
nominative	břěžěnín	břěžěníny	břěžěné, břěžanové
genitive	břěžěnína	břěžěnínú	břěžan, břěžanóv
dative	břěžěnínu, břěžěnínovi	břěžěnínoma	břěžanóm
accusative	břěžěnína	břěžěníny	břěžany
vocative	břěžěníne	břěžěníny	břěžěné, břěžanové
locative	břěžěnínu, břěžěnínovi	břěžěnínú	břěžěniech
instrumental	břěžěnínem	břěžěnínoma	břěžany

This table shows the most common forms around the 13th century.
See also Appendix:Old Czech nouns and Appendix:Old Czech pronunciation.

Derived terms

proper nouns

• Břěžany m inan
• Břěžěné m inan

 

Further reading

• Jan Gebauer (1903–1916) “břěžěnín”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění