bezvěrec

Czech

Etymology

From bez- +‎ víra +‎ -ec.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈbɛzvjɛrɛt͡s]

Noun

bezvěrec m anim

1. atheist

   Synonyms: ateista, bezbožec, bezbožník, neznaboh

Declension

Declension of bezvěrec (soft masculine animate reducible)

	singular	plural
nominative	bezvěrec	bezvěrci
genitive	bezvěrce	bezvěrců
dative	bezvěrcovi, bezvěrci	bezvěrcům
accusative	bezvěrce	bezvěrce
vocative	bezvěrče	bezvěrci
locative	bezvěrcovi, bezvěrci	bezvěrcích
instrumental	bezvěrcem	bezvěrci

Further reading

• bezvěrec in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• bezvěrec in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• bezvěrec in Internetová jazyková příručka