dobrat

Czech

Etymology

From do- +‎ brát (“to take”), which comes from Proto-Slavic *bъrati, from Proto-Indo-European *bʰer- (“carry”).

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈdobrat]
• Hyphenation: dob‧rat

Verb

dobrat pf (imperfective dobírat)

1. (transitive) to use up
2. (transitive) to finish taking
3. (reflexive with se) to find out, to ascertain
4. (reflexive with se) to arrive

Conjugation

Conjugation

Infinitive	dobrat, dobrati	Active adjective	dobravší
Verbal noun	—	Passive adjective	—

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	doberu	dobereme	—	doberme
2nd person	dobereš	doberete	dober	doberte
3rd person	dobere	doberou	—	—

The verb dobrat does not have present tense and the present forms are used to express future only.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	dobral	dobrali	dobrán	dobráni
masculine inanimate		dobraly		dobrány
feminine	dobrala		dobrána
neuter	dobralo	dobrala	dobráno	dobrána

Transgressives	present	past
masculine singular	—	dobrav
feminine + neuter singular	—	dobravši
plural	—	dobravše

Antonyms

• (antonym(s) of “use up, finish taking, arrive”): odebrat

Related terms

• brát
• dobírat
• nabírat
• nabrat
• nábor
• obrat
• odběr
• odebrat
• pobrat
• probrat
• rozbor
• rozebrat
• sběr
• sběrný
• sbírat
• sbor
• sborový
• sebrat
• vybrat
• výběr
• výběrový
• výbor
• zabrat
• záběr

 

Further reading

• dobrati in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• dobrati in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• dobrat in Internetová jazyková příručka