dostudovat
Jump to navigation
Jump to search
Czech
[edit]Etymology
[edit]Pronunciation
[edit]Verb
[edit]dostudovat pf (imperfective studovat)
Conjugation
[edit]Conjugation
| Infinitive | dostudovat, dostudovati | Active adjective | dostudující |
|---|---|---|---|
| Verbal noun | dostudování | Passive adjective | dostudovaný |
| Present forms | indicative | imperative | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| 1st person | dostuduji, dostuduju (coll.) |
dostudujeme | — | dostudujme |
| 2nd person | dostuduješ | dostudujete | dostuduj | dostudujte |
| 3rd person | dostuduje | dostudují, dostudujou (coll.) |
— | — |
| The future tense: a combination of a future form of být + infinitive dostudovat. |
| Participles | Past participles | Passive participles | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| masculine animate | dostudoval | dostudovali | dostudován | dostudováni |
| masculine inanimate | dostudovaly | dostudovány | ||
| feminine | dostudovala | dostudována | ||
| neuter | dostudovalo | dostudovala | dostudováno | dostudována |
| Transgressives | present | past |
|---|---|---|
| masculine singular | dostuduje | — |
| feminine + neuter singular | dostudujíc | — |
| plural | dostudujíce | — |
Related terms
[edit]Further reading
[edit]- dostudovati in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- dostudovati in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
- dostudovat in Internetová jazyková příručka