histořie

See also: historie, Historie, historié, and historíe

Old Czech

Alternative forms

• istořie, histořě, istořě, historie, istorie

Etymology

Borrowed from Latin historia.

Pronunciation

• IPA^(key): (13^th CE) /ˈɣistor̝i̯ɛː/
• IPA^(key): (15^th CE) /ˈɦistor̝iː/

Noun

histořie f

1. history

   Synonyms: vidopis, pisovid

Declension

Declension of histořie (soft a-stem)

	singular	dual	plural
nominative	histořie	histoří	histořie
genitive	histořie	histořú	histoří
dative	histoří	histořiema	histořiem
accusative	histořú	histoří	histořie
vocative	histořie	histoří	histořie
locative	histoří	histořú	histořiech
instrumental	histořú	histořiema	histořiemi

This table shows the most common forms around the 13th century.
See also Appendix:Old Czech nouns and Appendix:Old Czech pronunciation.

Descendants

• Czech: historie

Further reading

• Jan Gebauer (1903–1916) “histořie”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění