hrtan

Czech

Etymology

Inherited from Old Czech hrtan, from Proto-Slavic *grъtanь.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈɦr̩tan]

Noun

hrtan m inan

1. larynx

   Synonym: larynx

Declension

Declension of hrtan (hard masculine inanimate)

	singular	plural
nominative	hrtan	hrtany
genitive	hrtanu	hrtanů
dative	hrtanu	hrtanům
accusative	hrtan	hrtany
vocative	hrtane	hrtany
locative	hrtanu	hrtanech
instrumental	hrtanem	hrtany

Related terms

• hrdlo
• hrtanová příklopka
• chřtán
• zřídlo
• žrát

 

Further reading

• hrtan in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• hrtan in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• hrtan in Internetová jazyková příručka

Old Czech

Alternative forms

• chrtan, chřtán, křtán, rtan

Etymology

Inherited from Proto-Slavic *grъtanь.

Pronunciation

• IPA^(key): (13^th CE) /ˈɣr̩tan/
• IPA^(key): (15^th CE) /ˈɦr̩tan/

Noun

hrtan m inan

1. throat
2. larynx
3. pharynx

Declension

Declension of hrtan (hard o-stem)

	singular	dual	plural
nominative	hrtan	hrtany	hrtani, hrtanové
genitive	hrtana, hrtanu	hrtanú	hrtanóv
dative	hrtanu	hrtanoma	hrtanóm
accusative	hrtan	hrtany	hrtany
vocative	hrtane	hrtany	hrtani, hrtanové
locative	hrtaně, hrtanu	hrtanú	hrtaniech
instrumental	hrtanem	hrtanoma	hrtany

This table shows the most common forms around the 13th century.
See also Appendix:Old Czech nouns and Appendix:Old Czech pronunciation.

Related terms

• hrdlo
• žrát
• žřiedlo
• žřieti

 

Descendants

• Czech: hrtan, chřtán

Further reading

• Jan Gebauer (1903–1916) “hrtan”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění