nálezce

Czech

Etymology

From nález (“finding”) +‎ -ce. Compare Polish znalazca, Old Polish naleźca, Slovak nálezca.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈnaːlɛst͡sɛ]
• Rhymes: -ɛstsɛ
• Hyphenation: ná‧lez‧ce

Noun

nálezce n (feminine nálezkyně)

1. finder (person who finds someone or something)

Declension

Declension of nálezce (masculine animate in -e)

	singular	plural
nominative	nálezce	nálezci
genitive	nálezce	nálezců
dative	nálezcovi, nálezci	nálezcům
accusative	nálezce	nálezce
vocative	nálezce	nálezci
locative	nálezcovi, nálezci	nálezcích
instrumental	nálezcem	nálezci

Related terms

• nalezenec m anim
• nalezení n
• nalezený
• nalezinec m inan
• naleziště n
• nalézat impf
• nalézt pf
• nález m inan
• nálezné n

 

See also

• vynálezce m anim

 

Further reading

• nálezce in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• nálezce in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• nálezce in Internetová jazyková příručka