předcházet
Jump to navigation
Jump to search
Czech
[edit]Pronunciation
[edit]Verb
[edit]předcházet impf (perfective předejít)
Conjugation
[edit]Conjugation
| Infinitive | předcházet, předcházeti | Active adjective | předcházející |
|---|---|---|---|
| Verbal noun | předcházení | Passive adjective | předcházený |
| Present forms | indicative | imperative | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| 1st person | předcházím | předcházíme | — | předcházejme |
| 2nd person | předcházíš | předcházíte | předcházej | předcházejte |
| 3rd person | předchází | předcházejí, předchází | — | — |
| The future tense: a combination of a future form of být + infinitive předcházet. |
| Participles | Past participles | Passive participles | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| masculine animate | předcházel | předcházeli | předcházen | předcházeni |
| masculine inanimate | předcházely | předcházeny | ||
| feminine | předcházela | předcházena | ||
| neuter | předcházelo | předcházela | předcházeno | předcházena |
| Transgressives | present | past |
|---|---|---|
| masculine singular | předcházeje | — |
| feminine + neuter singular | předcházejíc | — |
| plural | předcházejíce | — |
Further reading
[edit]- předcházeti in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- předcházeti in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
- předcházet in Internetová jazyková příručka