přesvědčivý

Czech

Etymology

From přesvědčit +‎ -ivý.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈpr̝̊ɛsvjɛt͡ʃɪviː]

Adjective

přesvědčivý

1. convincing, persuasive

   Antonym: nepřesvědčivý

   přesvědčivý důkaz ― convincing proof

Declension

Declension of přesvědčivý (hard)

singular
	masculine animate	masculine inanimate	feminine	neuter
nominative	přesvědčivý		přesvědčivá	přesvědčivé
genitive	přesvědčivého		přesvědčivé	přesvědčivého
dative	přesvědčivému		přesvědčivé	přesvědčivému
accusative	přesvědčivého	přesvědčivý	přesvědčivou	přesvědčivé
locative	přesvědčivém		přesvědčivé	přesvědčivém
instrumental	přesvědčivým		přesvědčivou	přesvědčivým
plural
	masculine animate	masculine inanimate	feminine	neuter
nominative	přesvědčiví	přesvědčivé		přesvědčivá
genitive	přesvědčivých
dative	přesvědčivým
accusative	přesvědčivé			přesvědčivá
locative	přesvědčivých
instrumental	přesvědčivými

Derived terms

• přesvědčivost

 

Further reading

• přesvědčivý in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• přesvědčivý in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• přesvědčivý in Internetová jazyková příručka