přiskočit
Jump to navigation
Jump to search
Czech
[edit]Etymology
[edit]Pronunciation
[edit]Verb
[edit]přiskočit pf
Conjugation
[edit]Conjugation
| Infinitive | přiskočit, přiskočiti | Active adjective | přiskočivší |
|---|---|---|---|
| Verbal noun | přiskočení | Passive adjective | přiskočený |
| Present forms | indicative | imperative | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| 1st person | přiskočím | přiskočíme | — | přiskočme |
| 2nd person | přiskočíš | přiskočíte | přiskoč | přiskočte |
| 3rd person | přiskočí | přiskočí | — | — |
| The verb přiskočit does not have present tense and the present forms are used to express future only. |
| Participles | Past participles | Passive participles | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| masculine animate | přiskočil | přiskočili | přiskočen | přiskočeni |
| masculine inanimate | přiskočily | přiskočeny | ||
| feminine | přiskočila | přiskočena | ||
| neuter | přiskočilo | přiskočila | přiskočeno | přiskočena |
| Transgressives | present | past |
|---|---|---|
| masculine singular | — | přiskočiv |
| feminine + neuter singular | — | přiskočivši |
| plural | — | přiskočivše |
Related terms
[edit]Further reading
[edit]- přiskočiti in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- přiskočiti in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
- přiskočit in Internetová jazyková příručka