požehnaný

Czech

Etymology

From požehnat +‎ -ný.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈpoʒɛɦnaniː]

Adjective

požehnaný

1. blessed (having divine aid, or protection, or other blessing)

   Antonym: prokletý

   dožít se požehnaného věku ― to live to a ripe old age

Declension

Declension of požehnaný (hard)

singular
	masculine animate	masculine inanimate	feminine	neuter
nominative	požehnaný		požehnaná	požehnané
genitive	požehnaného		požehnané	požehnaného
dative	požehnanému		požehnané	požehnanému
accusative	požehnaného	požehnaný	požehnanou	požehnané
locative	požehnaném		požehnané	požehnaném
instrumental	požehnaným		požehnanou	požehnaným
plural
	masculine animate	masculine inanimate	feminine	neuter
nominative	požehnaní	požehnané		požehnaná
genitive	požehnaných
dative	požehnaným
accusative	požehnané			požehnaná
locative	požehnaných
instrumental	požehnanými

Further reading

• požehnaný in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• požehnaný in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• požehnaný in Internetová jazyková příručka