rádce

See also: Radce and řádce

Czech

Etymology

From rada +‎ -ce.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈraːt͡sɛ]

Noun

rádce m anim (feminine rádkyně)

1. adviser

Declension

Declension of rádce (masculine animate in -e)

	singular	plural
nominative	rádce	rádcové, rádci
genitive	rádce	rádců
dative	rádcovi, rádci	rádcům
accusative	rádce	rádce
vocative	rádce	rádcové, rádci
locative	rádcovi, rádci	rádcích
instrumental	rádcem	rádci

Noun

rádce m inan

1. guidebook, guide

Declension

Declension of rádce (masculine inanimate in -e)

	singular	plural
nominative	rádce	rádce
genitive	rádce	rádců
dative	rádci	rádcům
accusative	rádce	rádce
vocative	rádce	rádce
locative	rádci	rádcích
instrumental	rádcem	rádci

Further reading

• rádce in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• rádce in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• rádce in Internetová jazyková příručka