světoobčan

Czech

Etymology

From svět +‎ -o- +‎ občan.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈsvjɛtoopt͡ʃan]

Noun

světoobčan m anim

1. cosmopolitan, cosmopolite

   Synonym: kosmopolita

Declension

Declension of světoobčan (hard masculine animate)

	singular	plural
nominative	světoobčan	světoobčané
genitive	světoobčana	světoobčanů
dative	světoobčanovi, světoobčanu	světoobčanům
accusative	světoobčana	světoobčany
vocative	světoobčane	světoobčané
locative	světoobčanovi, světoobčanu	světoobčanech
instrumental	světoobčanem	světoobčany

Derived terms

• světoobčanský
• světoobčanství

 

Further reading

• světoobčan in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• světoobčan in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• světoobčan in Internetová jazyková příručka