výstřel

See also: vystřel and výstrel

Czech

Etymology

Deverbal from vystřelit.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈviːstr̝̊ɛl]

Noun

výstřel m inan

1. shot (launching of a projectile)

Declension

This noun needs an inflection-table template.

Further reading

• výstřel in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• výstřel in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989