vakát

See also: vakat

Czech

Etymology

Borrowed from Latin vacat.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈvakaːt]
• Rhymes: -akaːt
• Hyphenation: va‧kát

Noun

vakát m inan

1. intentionally blank page

Declension

Declension of vakát (hard masculine inanimate)

	singular	plural
nominative	vakát	vakáty
genitive	vakátu	vakátů
dative	vakátu	vakátům
accusative	vakát	vakáty
vocative	vakáte	vakáty
locative	vakátu	vakátech
instrumental	vakátem	vakáty

Further reading

• vakát in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• vakát in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• vakát in Internetová jazyková příručka