blonďák

Czech

Etymology

From blond +‎ -ák.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈblonɟaːk]

Noun

blonďák m anim (feminine blonďačka)

1. blond (fair-haired person)

   Synonyms: plavovlásek, blondýn

Declension

Declension of blonďák (velar masculine animate)

	singular	plural
nominative	blonďák	blonďáci
genitive	blonďáka	blonďáků
dative	blonďákovi, blonďáku	blonďákům
accusative	blonďáka	blonďáky
vocative	blonďáku	blonďáci
locative	blonďákovi, blonďáku	blonďácích
instrumental	blonďákem	blonďáky

Related terms

• blond
• blondýna
• blonďatý

 

Further reading

• blonďák in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• blonďák in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989