obecný

See also: obecny, ôbecny, and ôbecnÿ

Czech

Alternative forms

• ob. (abbreviation)

Etymology

Inherited from Old Czech obecný, from Proto-Slavic *obьťьnъ. By surface analysis, obec +‎ -ný.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈobɛt͡sniː]

• Audio:

  (file)

• Rhymes: -ɛt͡sniː
• Hyphenation: obec‧ný

Adjective

obecný (comparative obecnější, superlative nejobecnější)

1. general
2. (not comparable, in biological classification) common

   liška obecná ― Vulpes vulpes

Declension

Declension of obecný (hard)

singular
	masculine animate	masculine inanimate	feminine	neuter
nominative	obecný		obecná	obecné
genitive	obecného		obecné	obecného
dative	obecnému		obecné	obecnému
accusative	obecného	obecný	obecnou	obecné
locative	obecném		obecné	obecném
instrumental	obecným		obecnou	obecným
plural
	masculine animate	masculine inanimate	feminine	neuter
nominative	obecní	obecné		obecná
genitive	obecných
dative	obecným
accusative	obecné			obecná
locative	obecných
instrumental	obecnými

Antonyms

• zvláštní
• speciální

Derived terms

• obecně
• obecnost f
• všeobecný

 

Related terms

• obcovat
• občina
• obec
• obecenstvo
• obecní

 

Descendants

• → Polish: obecny, obeczny
  • → Masurian: ôbecnÿ
• → Silesian: ôbecny

Further reading

• obecný in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• obecný in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• obecný in Internetová jazyková příručka

Old Czech

Alternative forms

• obecní

Etymology

Inherited from Proto-Slavic *obьťьnъ. By surface analysis, obec +‎ -ný.

Pronunciation

• IPA^(key): (13^th CE) /ˈobɛt͡snɨː/
• IPA^(key): (15^th CE) /ˈobɛt͡sniː/, /ˈobɛt͡snɛj/

Adjective

obecný (not comparable, adverb obecně)

1. general, common, communal (of, relating to, or belonging to a community)
2. (relational) Christian; of or relating to all Christians
3. public (not private)
4. (of a person) not noble-born
5. usual, common, mundane, ordinary
6. general (not special)
7. (biblical) unsanctified, profane (not exempted from general use)
8. (law) impartial (not having a closer relationship to either side)
9. (relational) estate
10. (relational) provincial, municipal

Declension

Declension of obecný (hard)

singular
	masculine	feminine	neuter
nominative	obecný	obecná	obecné
genitive	obecného	obecné	obecného
dative	obecnému	obecniej, obecnéj	obecnému
accusative	obecného, obecný	obecnú	obecné
locative	obecniem, obecném	obecniej, obecnéj	obecniem, obecném
instrumental	obecným	obecnú	obecným
dual
	masculine	feminine	neuter
nominative	obecná	obecniej, obecnéj
genitive	obecnú
dative	obecnýma
accusative	obecná	obecniej, obecnéj
locative	obecnú
instrumental	obecnýma
plural
	masculine	feminine	neuter
nominative	obecní	obecné	obecná
genitive	obecných
dative	obecným
accusative	obecné		obecná
locative	obecných
instrumental	obecnými

Descendants

• Czech: obecný, ob.
  • → Polish: obecny, obeczny
    • → Masurian: ôbecnÿ
  • → Silesian: ôbecny

References

• Jan Gebauer (1903–1916) “obecný”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění