čert

See also: cert, CERT, cert., and черт

Czech

Etymology

Inherited from Old Czech črt, from Proto-Slavic *čьrtъ.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈt͡ʃɛrt]
• Hyphenation: čert

Noun

čert m anim (feminine čertice, related adjective čertovský)

1. devil (evil spirit)

   Synonyms: belzebub, běs, ďábel, ďas, pekelník, rarach, rohatý, satan, satanáš

   Antonym: anděl

Declension

Declension of čert (hard masculine animate)

	singular	plural
nominative	čert	čerti, čertové
genitive	čerta	čertů
dative	čertovi, čertu	čertům
accusative	čerta	čerty
vocative	čerte	čerti, čertové
locative	čertovi, čertu	čertech
instrumental	čertem	čerty

Derived terms

• čertice
• čertisko
• čertit
• čertík
• čertovina
• čertovský

 

Further reading

• čert in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• čert in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• čert in Internetová jazyková příručka