žíla

See also: zila, zilā, ziľă, žila, žiła, Žila, and Žíla

Czech

Etymology

Inherited from Old Czech žíla, from Proto-Slavic *žila.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈʒiːla]
• Hyphenation: ží‧la
• Rhymes: -iːla

Noun

žíla f (related adjective žilní or žílový, diminutive žilka)

1. vein

Declension

Declension of žíla (hard feminine quant-alt)

	singular	plural
nominative	žíla	žíly
genitive	žíly	žil
dative	žíle	žilám, žílám
accusative	žílu	žíly
vocative	žílo	žíly
locative	žíle	žilách, žílách
instrumental	žilou, žílou	žilami, žílami

Related terms

• rudná žíla
• žilnatý

 

Further reading

• žíla in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• žíla in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989

Old Czech

Alternative forms

• žíła (alternative writing)

Etymology

Inherited from Proto-Slavic *žila.

Pronunciation

• IPA^(key): (13^th CE) /ˈʒiːɫa/
• IPA^(key): (15^th CE) /ˈʒiːla/

Noun

žíla f

1. vein

Declension

Declension of žíla (hard a-stem)

	singular	dual	plural
nominative	žíla	žíle	žíly
genitive	žíly	žílú	žíl
dative	žíle	žílama	žílám
accusative	žílu	žíle	žíly
vocative	žílo	žíle	žíly
locative	žíle	žílú	žílách
instrumental	žílú	žílama	žílami

This table shows the most common forms around the 13th century.
See also Appendix:Old Czech nouns and Appendix:Old Czech pronunciation.

Descendants

• Czech: žíla

Further reading

• Jan Gebauer (1903–1916) “žíla”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění