cívkový

Czech

Etymology

From cívka +‎ -ový.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈt͡siːfkoviː]

Adjective

cívkový

1. (relational) inductor, coil

Declension

Declension of cívkový (hard)

singular
	masculine animate	masculine inanimate	feminine	neuter
nominative	cívkový		cívková	cívkové
genitive	cívkového		cívkové	cívkového
dative	cívkovému		cívkové	cívkovému
accusative	cívkového	cívkový	cívkovou	cívkové
locative	cívkovém		cívkové	cívkovém
instrumental	cívkovým		cívkovou	cívkovým
plural
	masculine animate	masculine inanimate	feminine	neuter
nominative	cívkoví	cívkové		cívková
genitive	cívkových
dative	cívkovým
accusative	cívkové			cívková
locative	cívkových
instrumental	cívkovými

Further reading

• cívkový in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• cívkový in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989