cvičící

Czech

Etymology

From cvičit +‎ -cí.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈt͡svɪt͡ʃiːt͡siː]

Adjective

cvičící

1. (relational) exercise

   cvičící velitel ― exercise commander

Declension

Declension of cvičící (soft)

singular
	masculine animate	masculine inanimate	feminine	neuter
nominative	cvičící		cvičící	cvičící
genitive	cvičícího		cvičící	cvičícího
dative	cvičícímu		cvičící	cvičícímu
accusative	cvičícího	cvičící	cvičící	cvičící
locative	cvičícím		cvičící	cvičícím
instrumental	cvičícím		cvičící	cvičícím
plural
	masculine animate	masculine inanimate	feminine	neuter
nominative	cvičící	cvičící		cvičící
genitive	cvičících
dative	cvičícím
accusative	cvičící			cvičící
locative	cvičících
instrumental	cvičícími

Related terms

• cvičit

 

Further reading

• cvičící in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• cvičící in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989