dobromyslný

Czech

Etymology

From dobrý +‎ -o- +‎ mysl +‎ -ný.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈdobromɪsl̩niː]

Adjective

dobromyslný

1. kindhearted

   Synonyms: dobrosrdečný, laskavý, vlídný, dobrotivý, přívětivý, milostivý

Declension

Declension of dobromyslný (hard)

singular
	masculine animate	masculine inanimate	feminine	neuter
nominative	dobromyslný		dobromyslná	dobromyslné
genitive	dobromyslného		dobromyslné	dobromyslného
dative	dobromyslnému		dobromyslné	dobromyslnému
accusative	dobromyslného	dobromyslný	dobromyslnou	dobromyslné
locative	dobromyslném		dobromyslné	dobromyslném
instrumental	dobromyslným		dobromyslnou	dobromyslným
plural
	masculine animate	masculine inanimate	feminine	neuter
nominative	dobromyslní	dobromyslné		dobromyslná
genitive	dobromyslných
dative	dobromyslným
accusative	dobromyslné			dobromyslná
locative	dobromyslných
instrumental	dobromyslnými

Further reading

• dobromyslný in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• dobromyslný in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• dobromyslný in Internetová jazyková příručka