dopracovat
Jump to navigation
Jump to search
Czech
[edit]Etymology
[edit]Pronunciation
[edit]Verb
[edit]dopracovat pf
Conjugation
[edit]Conjugation
| Infinitive | dopracovat, dopracovati | Active adjective | dopracovavší |
|---|---|---|---|
| Verbal noun | dopracování | Passive adjective | dopracovaný |
| Present forms | indicative | imperative | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| 1st person | dopracuji, dopracuju (coll.) |
dopracujeme | — | dopracujme |
| 2nd person | dopracuješ | dopracujete | dopracuj | dopracujte |
| 3rd person | dopracuje | dopracují, dopracujou (coll.) |
— | — |
| The verb dopracovat does not have present tense and the present forms are used to express future only. |
| Participles | Past participles | Passive participles | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| masculine animate | dopracoval | dopracovali | dopracován | dopracováni |
| masculine inanimate | dopracovaly | dopracovány | ||
| feminine | dopracovala | dopracována | ||
| neuter | dopracovalo | dopracovala | dopracováno | dopracována |
| Transgressives | present | past |
|---|---|---|
| masculine singular | — | dopracovav |
| feminine + neuter singular | — | dopracovavši |
| plural | — | dopracovavše |
Related terms
[edit]Further reading
[edit]- dopracovati in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- dopracovati in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
- dopracovat in Internetová jazyková příručka