hřbet

See also: hrbet

Czech

Etymology

Inherited from Old Czech chřbet, from Proto-Slavic *xrьbьtъ.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈɦr̝bɛt]

• Audio:

  (file)

• Hyphenation: hřbet

Noun

hřbet m inan

1. back, ridge

   Synonym: záda

2. spine (bound edge of a book)

Declension

Declension of hřbet (hard masculine inanimate)

	singular	plural
nominative	hřbet	hřbety
genitive	hřbetu	hřbetů
dative	hřbetu	hřbetům
accusative	hřbet	hřbety
vocative	hřbete	hřbety
locative	hřbetě, hřbetu	hřbetech
instrumental	hřbetem	hřbety

Further reading

• hřbet in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• hřbet in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• hřbet in Internetová jazyková příručka

Old Czech

Pronunciation

• IPA^(key): (13^th CE) /ˈɣr̝bɛt/
• IPA^(key): (15^th CE) /ˈɦr̝bɛt/

Noun

hřbet m inan

1. Alternative form of chřbet

Declension

Declension of hřbet (hard o-stem irreg-stem)

	singular	dual	plural
nominative	hřbet	hřebty	hřebti, hřebtové
genitive	hřebta, hřebtu	hřebtú	hřebtóv
dative	hřebtu	hřebtoma	hřebtóm
accusative	hřbet	hřebty	hřebty
vocative	hřebte	hřebty	hřebti, hřebtové
locative	hřebtě, hřebtu	hřebtú	hřebtiech
instrumental	hřebtem	hřebtoma	hřebty

This table shows the most common forms around the 13th century.
See also Appendix:Old Czech nouns and Appendix:Old Czech pronunciation.

Declension of hřbet (hard o-stem)

	singular	dual	plural
nominative	hřbet	hřbety	hřbeti, hřbetové
genitive	hřbeta, hřbetu	hřbetú	hřbetóv
dative	hřbetu	hřbetoma	hřbetóm
accusative	hřbet	hřbety	hřbety
vocative	hřbete	hřbety	hřbeti, hřbetové
locative	hřbetě, hřbetu	hřbetú	hřbetiech
instrumental	hřbetem	hřbetoma	hřbety

This table shows the most common forms around the 13th century.
See also Appendix:Old Czech nouns and Appendix:Old Czech pronunciation.

Further reading

• Jan Gebauer (1903–1916) “hřbet”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění