kočovný

Czech

Etymology

From kočovat +‎ -ný.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈkot͡ʃovniː]

Adjective

kočovný

1. nomadic

Declension

Declension of kočovný (hard)

singular
	masculine animate	masculine inanimate	feminine	neuter
nominative	kočovný		kočovná	kočovné
genitive	kočovného		kočovné	kočovného
dative	kočovnému		kočovné	kočovnému
accusative	kočovného	kočovný	kočovnou	kočovné
locative	kočovném		kočovné	kočovném
instrumental	kočovným		kočovnou	kočovným
plural
	masculine animate	masculine inanimate	feminine	neuter
nominative	kočovní	kočovné		kočovná
genitive	kočovných
dative	kočovným
accusative	kočovné			kočovná
locative	kočovných
instrumental	kočovnými

Further reading

• kočovný in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• kočovný in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• kočovný in Internetová jazyková příručka