nařizovat
Jump to navigation
Jump to search
Czech
[edit]Pronunciation
[edit]Verb
[edit]nařizovat impf
Conjugation
[edit]Conjugation
| Infinitive | nařizovat, nařizovati | Active adjective | nařizující |
|---|---|---|---|
| Verbal noun | nařizování | Passive adjective | nařizovaný |
| Present forms | indicative | imperative | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| 1st person | nařizuji, nařizuju (coll.) |
nařizujeme | — | nařizujme |
| 2nd person | nařizuješ | nařizujete | nařizuj | nařizujte |
| 3rd person | nařizuje | nařizují, nařizujou (coll.) |
— | — |
| The future tense: a combination of a future form of být + infinitive nařizovat. |
| Participles | Past participles | Passive participles | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| masculine animate | nařizoval | nařizovali | nařizován | nařizováni |
| masculine inanimate | nařizovaly | nařizovány | ||
| feminine | nařizovala | nařizována | ||
| neuter | nařizovalo | nařizovala | nařizováno | nařizována |
| Transgressives | present | past |
|---|---|---|
| masculine singular | nařizuje | — |
| feminine + neuter singular | nařizujíc | — |
| plural | nařizujíce | — |
Further reading
[edit]- nařizovati in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- nařizovati in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
- nařizovat in Internetová jazyková příručka